Ronja, dcera loupežníka
Ronja, dcera loupežníka - I.zpravodajství
Školní projekt připravený na motivy nádherné knížky Astrid Lindgrenové jsme zahájili v únoru modelováním Mattisova hradu. Čtení na pokračování (do kterého se děti samy zapojují) je provázeno řadou sebepoznávacích a kooperačních zážitkových her v přírodě, výtvarných aktivit, rozhovorů a vyprávěním. Protože se celý příběh odehrává v divoké přírodě, dobře na něj navazuje také aktuální učivo prvouky – děti se zábavnou formou dozvídají základní informace i zajímavosti o rostlinách a zvířatech a jejich životních podmínkách, poznávají přírodní cykly a zákonitosti.
Výstava k pohádce je připravena v mezipatře školy, v červnu se pak můžete těšit na loutkové divadlo o loupežnici Ronje!
Katka Pecinová
Ronja, dcera loupežníka - II.zpravodajství
S četbou knížky se dostáváme do druhé půlky. Dnes nás pobavila kapitola o tom, jak se loupežníci museli vykoupat, odvšivit a vyprat si oblečení. Než jim jejich šaty uschly, museli se obléknout do toho, co jim zbylo - většinou kradené oděvy bohatých kupců a jejich dam. Zkusili jsme si také pohrát s převleky a navzájem se vyfotit. Podívejte se, jak to dětem sluší!
P.S. Po skončení módní přehlídky si všichni svůj kostým složili a uklidili.
Věřte nebo ne - umějí to!
Katka Pecinová
Ronja, dcera loupežníka - III.zpravodajství
ÚNOS
Čtení o Birkově únosu nás inspirovalo k diskusi o zákonech a lidských právech. Na otázku, proč je důležité, aby děti měly právo žít se svými rodiči a co může rodina člověku poskytnout odpověděly děti: ochranu, lásku, péči,domov a pokračování (rodu). Hezké, ne?
VODA JE VZÁCNÁ...
Když se Ronja dobrovolně vydala nepřátelům, aby svému otci ukázala, že unášet děti není správná věc a Mattis se jí zřekl, odstěhovala se s Birkem do lesa. Povídali jsme si o tom, co je pro takové přežití v lese nezbytné. Ronja a Birk si nosili vodu z řeky. Zkoušeli jsme napustit nádobu 40 litry z potoka - nejprve jsme vymysleli nejvýhodnější strategii - řetěz. Ale přesto to byla docela fuška. Víte, že takové množství je potřebné k osprchování? Fotoreportérka sice mačkala spoušť zuřivě, ale ono to bylo jiné tlačítko... :-/ Fotky tudíž nemáme, do galerie ale stejně nakoukněte - je tam pár momentek z výroby loutek.
Katka Pecinová
Ronja, dcera loupežníka - IV.zpravodajství
Půlroční putování s Ronjou zakončili skřítkové. Poslali nám dopis a pozvali nás na výlet do lesa. Ve čtvrtek jsme se společně vypravili k potoku do mokré trávy, abychom postupně objevili všech devět skřítků. Skřítkové nám ukázali krásný, čistý les, ale bohužel také místa, která lidé svou činností poničili. Na konci nás čekala tajuplná plechovka s pokladem. Všechny děti si přečetly poslední dopis od skřítků.
Citujeme doslovně: ..... Copa je to zlidma? Copato? Lidi vihazujou otpatki. Šlápeček si rosřísnul nožičku. Hubí zvýřata. Jezďí fšude autem. Auta smrdí. Stromi nemůžou dýchad. Tobi Roňa neudelala. Ani Birk. Buťte lepší lyďi. Nekupujte samí plasty. Pitlíki. Mnějte ráďy naši zemi. Onavás má taki ráda. Vjeřímevám. Zkřídkové.
A my zase věříme, že něco z toho, co si děti z lesa odnesly, se nezbaští ani nezakutálí, ale zůstane napořád. Ale to v plechovce nebylo.
K. Pecinová
